Vize Dobrých čajoven

Zákazníci velevážení,

žijeme v převratné době! Díky moderním technologiím se dostáváme k žádaným informacím na počkání. Sociální sítě nás zaplavují pozitivními zprávami a my si lebedíme ve svých sociálních bublinách. Všem se daří a všichni se mají báječně.

Ano, vše vypadá dobře a chutná skvěle. Objednat si čaj přímo od výrobce je snadný proces, který se skládá z pouhých několika kliknutí. Stačí pár dnů posečkat a voňavý balíček je za dveřmi. Jeho objednání mnohdy předchází nějaká ta legenda o čaji, která opodstatní volbu zaplatit cenu o něco vyšší. Takže se vlastně nic mimořádného neděje. Opak je však pravdou! Jak si může být zákazník jist pravdivostí charakteristiky čaje, jeho originalitou či doprovázející legendou? Kde jsou záruky, že čaj nakoupený na internetovém portálu v Číně či v Indii neobsahuje nebezpečné pesticidy?

Ale právě díky novým médiím, globalizaci světa a sociálním sítím se i nám přiblížily možnosti, jak ověřovat pravdivost mnohých tvrzení, rozkrývat původ legend a nakouknout pod pokličku novým i tradičním producentům čaje. A nejen to! Díky našim pravidelným cestám ke kořenům čaje, které každoročně pořádáme pro živnostníky a tovaryše Dobrých čajoven, jsme schopni na místě potvrdit či vyvrátit skutečnosti doposud známé pouze v rovině teoretické. A považujeme to dokonce za svoji povinnost.

Čistota čaje by měla být jedním ze zásadních faktorů při zvažování, kde nakupovat. Ruku v ruce se znalostí místních poměrů, osobních kontaktů, které budujeme po tři dlouhá desetiletí, a díky využití moderních technologií kontroly jsme schopni vám garantovat kromě čajů ve skvělém poměru kvality a ceny též čaje v kvalitě Bio-Organic. Pokud to však situace neumožňuje a některý z článků řetězce „farmář – vývozce – dovozce“ není certifikovaným držitelem licence (například malý farmář není článkem řetězce Bio-Organic, neboť pořízení této licence je pro něj příliš nákladné), necháme kontrolovat dovážené čaje na obsah pesticidů, těžkých kovů či plísní a ostatních reziduí v akreditovaných laboratořích. Pro vás, naše zákazníky, jsme proto vytvořili speciální řadů pečetí, abyste se mohli v problematice čistoty čaje snáze orientovat.

Vydáváme se ke kořenům, tedy až k divokým čajovým stromům rostoucím přirozeně v divočině, abychom pochopili, že čajovník lze pěstovat i bez vypalování původních porostů a výsadby monokulturních plantáží, náchylných k napadení škůdci. Rozhodli jsme se proto podporovat hnutí Forest Friendly Farming tím, že prioritně nakupujeme čaje, které splňují kritéria pěstování v biologicky rozmanitém přírodním prostředí.

Zároveň se nevyhýbáme konfrontaci s obchodníky, marketéry a rozličnými propagátory čajování, kdy jimi navrhované postupy a doporučení ověřujeme a zjišťujeme, zda jejich tvrzení či doprovodné legendy jsou pravdivé, nebo zda se jedná o pouhý marketingový trik. Díky nejmodernějším technologiím v kombinaci s cestováním, a tedy ověřenými zkušenostmi, se můžeme směle prohlásit za vašeho průvodce ve světě čajovnictví a čajování.

Jsme zde proto, abychom za vás vybrali čaje čisté, ověřili jejich jakost a oprostili je od nepravdivých tvrzení, majících za úkol zvýšení prodejnosti či navýšení ceny. Jsme zde od toho, abychom chránili vaše zdraví, poskytovali vám útočiště před ukvapeným světem a prostřednictvím zážitků spojených s čajováním přispěli k obohacení vašeho všedního dne.

Dobrá čajovna není jen místem komunitním, místem určeným k setkávání lidí s otevřeným hledím. Dobrá čajovna je též garantem pravdivosti v dnešní post faktické době, kdy je obtížné rozpoznat pravdu od nepravdy. Činíme tak s odpovědností, vyplývající ze závazku důvěry, kterou do nás vkládáte.

A za tuto důvěru vám děkují

Aleš Juřina, Jiří Šimsa (Milci čaje) a všichni Dobří čajovníci!

 

Vize Dobrých čajoven

Již delší domu se hlásíme k pěti cílům, jež považujeme za naprosto nezbytné, které jsme si vytyčili jako společenství lidí se zájmem o budoucnost naší čajové komunity, společnosti, celého lidstva, ale i celé planety.

Dokonce i v současné době zrychlené globalizace (díky internetu, sociálním sítím a ostatním médiím) lze jen stěží domyslet a dohlédnout, jaké pozitivní dopady může mít byť jen malý pokus o nápravu škod, kterých jsme se jako lidstvo již dopustili na lidském zdraví a životním prostředí. Jakákoli snaha učiněná v tomto směru by měla být, podle našeho názoru, vedena těmi nejčistšími úmysly a měla by být povinným příspěvkem zodpovědného jedince k zachování udržitelného způsobu života.

 

Cíle, které jsme si vytyčili a které se staly naší vizí, jsou tyto:

  1. Budovat a udržovat čajovny jako komunitní centra
  2. Dbát o vaše zdraví
  3. Starat se o vaší životní pohodu
  4. Podporovat trvale udržitelné farmaření
  5. Dobročinné aktivity

 

Pečetidla čistoty čaje

Není asi žádným tajemstvím, že v potravinách, které se běžně objevují na pultech větších či menších obchodů, ale i v těch, které si sami s láskou vypěstujeme na vlastní zahrádce, se mohou nacházet takzvaná rezidua (česky zbytky) pesticidů. Tyto se do nich mohly dostat mnoha různými způsoby, zejména v souvislosti s jejich aplikací, kterou je nejčastěji postřik, ale též díky průsaku spodními vodami nebo díky kontaminaci půdy v dobách minulých.

Tato problematika se týká samozřejmě i čajů. Jak výsledky laboratorních zkoušek odebraných vzorků ukazují, díky honbě za vyšším výnosem, a tedy ziskem, se čajoví plantážníci dopouštějí až příliš často porušení zásad ochrany zdraví člověka a přírody. Tato skutečno“ nás samo sebou nenechává klidnými.

Abychom předešli podobné situaci, rozhodli jsme se pro naprosto bezprecedentní kroky, kterými chceme chránit zdraví našich zákazníků, a navíc přispět k ochraně přírody, a tedy trvale udržitelnému způsobu pěstování čaje.

 

Těmi to kroky jsou:

Pro snadnější orientaci vás, našich zákazníků, budeme nabízené čaje označovat originálními piktogramy (pečetěmi čistoty), které budou zveřejněny na našich webových stránkách. Vzhledem k tomuto kontrolnímu mechanismu se však může stát, že nebudeme schopni zajistit konkrétní čaj, neboť nebude splňovat námi požadovaná kritéria. V tom případě tedy příslušný čaj z nabídky vyřadíme.

Zároveň však musíme otevřeně přiznat, že nejsme schopní zaručit 100% garanci u všech dovezených čajů, neboť se alespoň u části z nich musíme spoléhat na certifikaci zaslanou nám našimi dodavateli, a tehdy nemůžeme vyloučit možnost nedopatření. Závěrem je nutno podotknout, že výše přijatá opatření způsobují nárůst nákladů na dovoz čajů. Naší snahou je, aby se tato skutečnost neprojevila celkově v plošném nárůstu jejich prodejních cen. V některých případech se však tohoto dopadu nebude možné vyvarovat.

 

Evropská BIO certifikace

Spolek milců čaje s.r.o. je od roku 2016 oficiálně certifikován u autorizované společnosti ABCERT AG jako dovozce čajů v kvalitě BIO pod registračním číslem: CZ-PR-010-01226-BCH

 

Forest Friendly Farming (Lesům přátelské farmaření)

Toto hnutí založil před několika lety švédský obchodník čajem Kenneth Rimdahl v severním Thajsku, kde ve spolupráci s místními producenty čaje poukazuje na nebezpečí odlesňování horských území ještě stále osídlených původní divokou faunou i flórou. Pro místní farmáře je navyklý způsob zakládání nových zahrad vypálením a odstraněním původního porostu sice na první pohled jednodušší, ale z hlediska dlouhodobé výtěžnosti problematický.

Ptáte se, jak můžeme my, prodejci čaje, čajoví dovozci, ale také vy – koncoví spotřebitelé, ovlivnit vybraný způsob výroby čaje?

Zaprvé, prostřednictvím vzdělávání a vysvětlování, že FFF je budoucností čajového průmyslu. Přijmeme-li tuto vizi a budeme přednostně kupovat čaje pěstované na FFF, které chrání biologickou rozmanitost, pomáhají udržitelnému zemědělství a vylučují potřebu používání pesticidů a umělých hnojiv, budou muset změnit své postupy i ostatní „konvenční zemědělci“. Budou muset začít přemýšlet o změně způsobu pěstování čaje. Existují již příklady, kde byly původní dřeviny vysazeny v již zavedených čajových zahradách, aby se mohlo vrátit ptactvo, které přirozeně hubí škodlivý hmyz a obnovit tak požadovanou rovnováhu biotopů. Takže možné to samozřejmě je.

Za druhé je třeba dbát na zajištění čistoty čaje a na kontrolu, zda během jejich pěstování nebyly použity žádné pesticidy nebo umělá hnojiva. Pokud ano, je nutné zjistit, které, do jaké míry a kdy, a tím chránit zdraví nás všech.

Za třetí je nezbytný vědomý přístup vás zákazníků, kteří si čaj, ať již z divoce rostoucích čajovníků nebo dodatečně zalesněných zahrad zakoupíte.

 

 

 

Čajový koláček, který se vařil, práškový čaj, který se šlehal, i lístkový čaj, který byl spařován, určují výrazné emotivní impulsy čínských dynastií Tchang (618–907),

Sung (960–1126, 1127–1279) a Ming (1368–1644). Pokud bychom si mohli vypůjčit příliš zneužívanou uměnovědnou terminologii,

mohli bychom jednotlivé éry označit jako období klasické, romantické a naturalistické čajové školy.“

Kakuzó Okakura

 

Čajová škola

Klasická čajová škola

Předchůdce dnešních čajovníků známých pod označením Camellia Sinensis se narodil v horách, rozpínajících se na území dnešní Barmy, Laosu, Thajska a také severovýchodní Indie. Jako první a logický způsob jeho požívání je zmíněno pojídání samotných čajových lístků, které se v kulturách Barmy a Thajska dochovalo dodnes.

Do Číny se čaj dostal o mnoho století později a podle dostupných pramenů se také zde konzumoval nejprve jako pokrm. Zpracování čajových lístků určených k přímé spotřebě, ať už kvašením pro přípravu salátů (dnešní Barma), lisováním do koláčků pro jejich následné vaření s dalšími příměsemi jako rýže, sůl, koření, zázvor a další (dnešní jihozápadní Čína), či výrobou fermentované pasty pro přípravu teplých pokrmů (dnešní Thajsko), lze proto považovat za čajovou školu klasickou.

 

Romantická čajová škola

Čaj se poté, kdy byl považován za pokrm, začal v Číně konzumovat v úplně nové formě. Čajové lístky se v kamenných mlýncích rozmělnily na jemný prášek, který se po zalití horkou vodou pil. Největšího rozmachu dosáhla kultura pití práškového šlehaného čaje v období dynastie Sung (960–1279). Nájezdy mongolských kmenů ve 13. století, které měly za následek zánik a porobu Číny pod barbarskou nadvládou císařů tzv. mongolské dynastie (1280–1368), však znamenaly konec veškeré sungské kultury, a tedy i zánik romantické čajové školy.

Romantická podoba čajové školy se však dostala do Japonska, které úspěšně vzdorovalo mongolské invazi v roce 1281. Díky tomu se zde podařilo pokračovat v tradicích sungské kultury, která byla v Číně násilím přerušena.

Romantická čajová škola se však uplatnila také v dobách britské koloniální éry v 18. a 19. století, kdy se pití čaje v Britském impériu a posléze i v Americe „alo vysoce módní záležitostí. Na samotné pití čaje se začalo vázat množství společenských konvencí a podobně jako u japonské podoby romantické školy došlo i zde k postupnému posunutí původního významu popíjení čaje až na sám jeho okraj.

Čajový obřad nebyl prováděn proto, že se při něm pil čaj, nýbrž kvůli obřadu samotnému. A podobně, na čajovou párty pořádanou v pět hodin odpoledne se nechodilo kvůli popíjení čaje, ale hlavním významem této události byla její společenská hodnota.

Naturalistická čajová škola

Čínská dynastie Ming (1368–1644) se pokusila v polovině 15. století o obnovu zaniklé domácí kultury pití čaje. Čaj se začal připravovat nám dnes známým způsobem, tedy spařením suchých lístků. Čína však byla opět rozvrácena vnitřními rozbroji a v 17. století se znovu ocitla pod nadvládou Mandžuů. To znamenalo na dlouhou dobu i další přerušení zde převládající čajové školy.

Ani nástup vlády Mao Ce-tunga nepřinesl rozvoji čajování mnoho dobrého. Kampaň takzvané kulturní revoluce, která byla zaměřena proti přežitkům starého myšlení, kultuře, obyčejům a návykům, si vyžádala kromě lidských životů i obrovské ztráty na kulturním dědictví.

Pití čaje v Číně bylo postaveno mimo kulturní tradice a přežívalo spíše živelně, na úrovni využití zemědělských plodin.

 

Praktická čajová škola

Zásadním krokem, který vedl až k masovému pití čaje, se stal v Číně moment, kdy ve druhé polovině 20. století se na pultech obchodů objevily zavařovací sklenice s ovocným kompotem, opatřené víčkem se závitem. Někoho napadlo zalít si čajové lístky právě v jedné z těchto sklenic a tu si připevnit motouzem k opasku, aby byla k dispozici po celý den. Tak vznikl nový fenomén popíjení kvalitního čaje z nádob zpravidla zavěšených u pasu, na který čínská společnost reagovala tím, že horká voda potřebná k zalití čaje byla (a dodnes stále je) zdarma k mání v podstatě na každém rohu.

Tento způsob přípravy a pití čaje lze považovat za významný a nevídaný krok v historii čajové kultury. Zaslouží si jistě nové označení, kdy hovoříme o nástupu praktické čajové školy. Ukazuje se, že nádoba z tvrzeného plastu, skla či z nerezu opatřená víčkem je k celodennímu pití čaje více než vhodná, zejména i proto, že jejím užitím piják za sebou nezanechává odpadkovou stopu použitých papírových kelímků. Jako univerzální pomůcku, ať již na celodenní výlet, do zaměstnání, nebo na cesty, ji lze naprosto vřele doporučit.

 

Nová naturalistická čajová škola

V současné době, kdy píšeme 21. století, je však svět obohacen něčím novým, vymykajícím se dosavadním kritériím, co by se snad dalo nazvat „návratem k naturalistické čajové škole“. Tímto fenoménem je vznik čajoven i v místech, kde se čaj původně nepěstoval a ani tradičně nepil. Vznik nového gastronomického fenoménu, kde ústřední pochutinou není pokrm doplněný o bezvýznamný teplý nápoj, nýbrž kvalitní listový čaj podávaný s odbornou znalostí. Čaj, který může, ale též nemusí, být doplněn o nějakou přílohu.

K tomuto fenoménu můžeme směle přiřadit i Dobrou čajovnu a vyzdvihnout ji coby významného reprezentanta nové naturalistické čajové školy, hlásícího se ke všem předchozím historickým čajovým školám, a to nejen v Číně.

Bylo by asi náročné popsat všechny způsoby přípravy čaje, které jsou rozšířené na naší planetě, a vyjádřit se k nim. Jinak se pije čaj v Maroku, a jinak v Turecku. Tchaj-wan a jeho kultura pití čaje by si jistě zasloužily samostatnou kapitolu, a to nemluvím o Koreji, arabském světě či Africe. Bylo by složité se dopátrat kořenů těchto zvyklostí a nelze ani zobecňovat, neboť každá kultura si vyšlapala svoji vlastní cestu. Společnou podmínkou toho, aby se jednotlivé kultury pití čaje mohly uplatnit v nabídkovém lístku Dobrých čajoven, je jedinečnost zastoupených čajů a originalita jejich přípravy. A to je z dnešního pohledu také hlavní téma konkurence schopnosti čajoven, a nejen čajoven Dobrých.

 

Čajové legendy a bajky

V celém čajovém světě, jaký si jen dovedeme představit, se setkáváme s mnoha legendami, které nám připomínají významné milníky historie pěstování čaje. Tyto legendy nám zároveň představují významné osobnosti spojené s pěstováním čaje, jež k rozvoji kultury pití čaje přispěly. Přinášejí také inspirativní návody, jak čaj připravit, podávat či požívat.

Je zcela nepodstatné, zda se legenda zrodila v Číně nebo v Japonsku a zda způsob přípravy čaje byl přenesen z indického subkontinentu či tureckého Istanbulu do čajoven evropských či severoamerických. Čajování je krásné, přičemž atmosféru s ním spojenou lze stěží naaranžovat při jiné činnosti. Pití čaje s sebou přináší řadu mimořádných okamžiků, které lze sotva zažít při požívání jiných nápojů.

Z četných legend, které se v čajovém kulturním světě objevují, jsou mnohé postaveny na pevných základech, dají se ověřit a zapadají do kontextu doby. Jsou ale i takové, které, ač vypadají věrohodně, neodrážejí sled událostí svého času. Vzhledem k tomu, že bývají povětšinou přejímány bezmyšlenkovitě, se dříve či později ukáží být mylnými. Zejména v dnešní době mohou do komunity čajových pijáků vnášet nejistotu a relativizovat jiná nezpochybnitelná fakta, která bezezbytku platí, a rozmělňovat tím samotný význam pití čaje.

 

Kde se vzal čajový keř?

Asi žádný z obyvatel Číny nezapochybuje o tom, že čajovník pochází právě z jeho domoviny. Snad každá z publikací, které se věnují tématu pěstování a pití čaje, začíná pohledem do historie s konstatováním, že první zmínky o čaji se vztahují k Číně a datují se již do doby panování legendárního císaře Šen-nunga v době 2700 let před Kristem. Avšak závěry nejnovějších vědeckých studií a bádání přinášejí důkazy o tom, že čajovník se ve své původní divoké formě objevil v oblastech severovýchodní Indie, severní Barmy, Laosu a Thajska, a nikoli v tehdejší Číně. Předpokládají, že se sice rozšířil do horských oblastí jihozápadního Yunnanu a dnešní provincie Sichuan, ale jednoznačně vyvracejí možno“, že by se opěvovaný císař Šen-nung mohl s čajovníkem vůbec kdy setkat. A tak by se dalo pokračovat dál.

 

Puer zapařený?

Historie pueru je další tajemnou kapitolou v dějinách Číny. Podle do- stupných informací byl předchůdcem tmavého pueru z Yunnanu, který v haldách pod plachtami prošel horkou fermentací, čaj podobného typu, který se od 18. století produkoval ve vedlejší provincii Guangxi. Jmenuje se Liu Bao a zůstává z neznámých důvodů zapomenut na odkladišti čínských dějin. Samotný tmavý puer se donedávna v oblasti svého zrození příliš nepil, pouze nedávno, jako novinka pro „divné“ turisty byl připravován do hrnku s víčkem. Gaiwany (tedy porcelánové kónické šálky s víčkem a podšálkem) ani Gong Fu soupravy se do oblasti jižní Číny tenkrát ještě nedostaly. Pravděpodobně proto, že místní tradice pití čaje vycházela ze zvyklostí a potřeb horských kmenů, jejichž obyvatelé pili zelený čaj sušený na slunci, který si připravovali ve všem, v čem se dalo. Paradoxně ve městě Menghai, kde se teprve v roce 1973 podařilo objevit způsob, jak simulovat přirozenou fermentaci čaje (zapaření), k níž docházelo ve vlhkých žocích na hřbetech koňů a mul při jeho transportu do Tibetu, se ještě v devadesátých letech 20. století tmavý puer nepil vůbec.

 

Marketing mění historii

Žijeme v „post faktické“ době, kdy pravda je snadno zaměňována za nepravdu či lež a bez ověření nelze věřit téměř žádné zprávě. Někteří obchodníci již dokázali přesvědčit svoje zákazníky, že stojí za to nakoupit 200 let přirozeně stárnoucí lisované puery za astronomické ceny, i když se jedná o  čaje uměle stařené ve speciálních humidorech, či dokonce puery zapařené, kdy nejstarší z nich mají sotva čtyři křížky. Existují dokonce mnohasetstránkové publikace zaměřující se na rozpoznávání falsifikátů lisovaných puerů, kde jsou odbornými znalci posuzovány druhy balicího papíru, barvy a tvary razítek a způsoby vyobrazení čínských znaků, aby se dokázaly eliminovat uměle stařené puery od drahocenných originálů.

 

Stejně tak by si měl zákazník dávat pozor při nákupu čaje, aby nenaletěl ziskuchtivému prodejci. Musí si ověřovat svůj zdroj, což u internetového obchodu platí dvojnásob, a měl by si stejně ostražitě zjišťovat informace o způsobu jeho přípravy. Je nelogické, aby čaj, který původně samovolně fermentoval v zapařených horkých žocích na hřbetech koňů a mul a pil se až na místech určení, tedy na náhorních plošinách Tibetu, se připravoval podle doporučení čínských obchodníků stylem Kung Fu. Tedy přesně tak, jak se tradičně připravují oolongy na Tchaj-wanu či v provincii Fujien [Fu-ťien] na opačné straně Číny. Takové doporučení lze považovat za mírně řečeno problematické a pokulhávající za skutečností.

Marketing a propagace tradičních výrobků je v každé zemi více či méně povinností každé vlády. V Číně se propagace jedinečnosti pití čaje stala v mnoha provinciích vysoce prestižní.

Kvůli propagaci pueru bylo dokonce přejmenováno město, které bylo tradičně centrem obchodu čaje, z původního Simao na Puer. Vesnička, která původně jméno Puer nesla a dala tomuto čaji název, se zdála příliš bezvýznamnou a měla smůlu.

 

Staření oolongů?

Další, slepou uličkou, vedoucí pouze k bezdůvodnému navyšování ceny, je tzv. staření čajů, a to převážně oolongů. Pokaždé, když ochutnáváme nové vzorky čerstvých čajů, srovnáváme je také s předešlými ročníky.

Ještě nikdy se nám nestalo, a je třeba zodpovědně říci, že degustací již proběhly stovky, aby rok či dva starý čaj překonal čaj čerstvý (se speciální výjimkou u pueru ovšem). Ani způsob jeho uskladnění nehraje zas tak významnou roli. Z našeho pohledu jsou pokusy o vyzdvihování mimořádnosti chutí starých čajů pouhým obchodním trikem. Je jasné, že pro leckteré obchodníky, jimž se kvůli nevhodně zvolené strategii nepodaří čerstvý čaj prodat, je lepší jej ovonět nebo označit nálepkou „stařený“ a zvednout cenu.

V Číně a na Tchaj-wanu dokonce již vymysleli způsob, jak celou tuto klamavou reklamu legitimizovat. Začali vyhlašovat soutěže stařených oolongů a nikdo se pak nemůže divit, že vítězové takových soutěží putují na pulty obchodů pro západní „fajnšmekry“ za přemrštěné ceny.

 

Ke kořenům divokých čajovníků

Všichni máme jisté předpoklady k tomu, abychom dokázali ocenit zdravotní, kulturní, ale i spirituální přínosy spojené s pitím čaje. Každý z nás si sám může vyzkoušet, jaký čaj mu chutná a jaký způsob přípravy mu vyhovuje. V Dobrých čajovnách se pokoušíme navázat na nejstarší tradice výroby čaje a zaměřujeme se na oblasti, o kterých naši zákazníci možná dosud ani neslyšeli. Nabízíme čajové unikáty – divočáky (čaje z divokých čajovníků) z míst, kde byl čajovník objeven a kde je dodnes nedílnou součástí místních biotopů. Naprosto přirozeně se pak zajímáme o to, jak je v místě svého zrození čaj konzumován. V nabídce Dobrých čajoven najdete ručně zpracované čaje z horských severních oblastí Laosu, Thajska, Vietnamu a Barmy. V nabídce je nově dokonce ručně zpracovaný divoký čaj z východoindického státu Manípur.

Rádi bychom vás ujistili, že návrat ke kořenům čajování je pro nás velikou výzvou, ale nikoliv prvkem svazujícím. Právě díky studiu oblastí prapůvodu výskytu divokých čajových stromů jsme se mohli přiblížit poznání pravdivosti některých legend a podělit se s vámi, našimi zákazníky, o nově získané zkušenosti. Díky již téměř třem desítkám let praktických zkušeností v oboru jsme schopni se orientovat v nastupujících trendech a „slepé čajové uličky“, založené výhradně na marketingu, oddělit od skutečných originálů, které stojí za ochutnání.

Jsme šťastni, že jste zákazníky Dobrých čajoven, kde se vedle neustálého hledání nových trendů čajovnictví přistupuje s respektem k obecným zásadám týkajícím se přípravy čaje. Jsme zde proto, aby vám čajování a vše, co je s ním spojeno, přinášelo samé radostné okamžiky.